Prapodivné. Já mít za přítele pana Klause, tak bych se přeci mohl spolehnout na to, že mé finance jsou zdravé, má firma solventní a moje konto roste. Samozřejmě do plusu. Opak je tedy pravdou. Tato konzervativně důvěryhodná strana nemá peníze. Ještě hůř, má dokonce dluhy. Ve firemní terminologii jí hrozí insolvence. Tento pojem však vedení tohoto politického spolku odmítá. Jak tedy tuto situaci popsat?
Možná třeba tím, že si jeden vymyslí novou ekonomickou terminologii, snad i dokonce ideologii. Všeobecně se tomu říká hledání viníka. To by asi šlo. Jednoznačně by jím mohl být volič. Občan, který nepochopil, že ODS je spasitelem našeho celkem nepřehledného politického a ekonomického systému. Rodilým vůdcem pro špatné časy. Prostě je možno dokázat, že lid volil nezodpovědně a tím způsobil nehorázné hospodářské škody.
Díkybohu jen jedné politické straně. Útěchou totiž může být, že takových spolků máme dost, takže když jeden zmizí, tak se to ani nepozná. Ovšem zajímavé bude, pokud se ODS pokusí o záchranu. Tedy konkrétně: Zda to půjde bez dluhů. Zda se podaří vynalézt nějaké označení pro hospodářský deficit. Bude zajímavé pozorovat, zda je možno poukázat výplaty bez dalšího zadlužení.
Je to totiž nejpádnější protiargument, když se koaliční vláda pokouší vyrovnat deficity v této oblasti. Skoro každý den je možno slyšet, že zvyšování platů státním zaměstnancům je nehorázný ekonomický prohřešek. Pochopitelně, že je necháno stranou, že jde jen nápravu o chyb, kterých se dopustily vlády, kde ODS hrála podstatnou roli.
Takže možno říci, že kosa narazila na kámen. Dynamika ekonomických zákonů vyzvala k souboji ty, kteří stále tvrdí, že jsou těmi největšími koumáky pokud jde o peníze. Ano líbí se mi to slovo. Koumáci. Prostě velcí verbální žongléři. Jistě ne experti na ekonomiku společnosti, která má snahu zachovávat sociální mír a pohlížet na občana s respektem, nepovažovat ho jen za ekonomickou jednotku.
Pokládám tedy finanční situaci ODS vlastně za velmi prospěšnou. Pokus o její řešení může podat praktický důkaz o tom, že tato strana ví, jak se hospodaří, že rozumí dynamickému vývoji světa. Bude se muset vyrovnat s právě nevypočitatelnou reakcí občanů. Musí se vyrovnat s tím, že i občan opitý rohlíkem jednoho dne vystřízliví.
V odpovědné politice jde totiž v podstatě jen o jedno: uspokojit nároky občanů. Pravda, jen ty oprávněné a uskutečnitelné. Dokázat vždy vysvětlit možné a osvětlit nemožné. A to vše věrohodně. Držet se reality a nezakrývat vidinami politických ideologií touhu po osobním prospěchu. Nepracovat formou záplat na rozedraná kolena kalhot, protože i ty nejlépe střižené kalhoty ztratí jednoho dne fazónu a nakonec se stejně rozpadnou. Takže potřebuje snad ODS
nové kalhoty?
Pochybuji. Její ideologie je již přežitkem. To již pochopil i zakladatel pan Václav Klaus a udržuje odstup. Ano, dosáhl cíle. Veřejný majetek je rozkraden. Občan nemá nic a stát se potýká s dluhy. Rozkrádat společný majetek je stále těžší. Jednak už není z čeho a pak je tu dost lidí, kterým se to přestalo líbit a mají něco proti tomu. Je třeba si uvědomit, že právě účelově založené politické strany mají jen krátkou životnost.
Ano, ODS je po právu obětí vlastní politiky a přežitkem doby.