Občane, jsi opravdu takový hlupák?

Dnešní komentář na této webové stránce ve mně alespoň vzbudil dojem, že je na tebe tak nahlíženo. Prý je ti politika ukradená. Na volby kašleš, europarlament jsi v podstatě nevolil. Prý je to u nás jako v dobách normalizace. Odvážné to tvrzení. Z hlediska mediálního účinku jistě správné, obsahově však poněkud slabé a ploché. Proč? Protože ve skutečnosti byla nám občanům politika spíše opět ukradena.

Jistě je možné se uchýlit ke staré analýze. Prostě tvrdit, že je tím vším vinen občan, který volí tak jak volí. Hází do uren hlasy pro ty, kteří se později ukáží jako naprosto nehodní tak závažného úkolu, jako je bránit a prosazovat zájmy občanů. Do odpovědných pozic naší společnosti se tak opravdu více než často dostávají lidé sledující jen osobní zájmy, starající se jen o vlastní prospěch, plnící si kapsy na úkor nás všech.

Proč to? No, jsou to právě „politici“. Zde bych spíše tvrdil, že se jedná o produkty ze starých časů, respektive již o žáky osvědčených politických škol. Znovu ožívá staré heslo: Rozděl a panuj. A občan? Ten se zase často nechá opít rohlíkem. Je obětí nové propagandy, ideologického proudu, který je považován za všeobecnou pravdu: Co zavání komunismem je špatné, co voní demokracií je dobré.

Takže každý „demokrat“ je nám dost dobrý k tomu, abychom ho akceptovali za politika. Minimálně při volbách. Jenže volíme vajíčko a to vyklubané kuře se nám potom dost často nelíbí. A bohužel mnohdy po právu. Osoby nevalného charakteru se dostávají do čela společnosti a jsou obvykle doprovázeny podivnými postavami, které pocházejí z kriminálního prostředí.

Tedy s tím kriminálním prostředím to trochu přeháním, je to pohled čistě morální, protože ukradené milióny byly většinou navršeny na privátní konto podle zákona. A chudý a poctivý občan se na to vše musí koukat. Nemá šanci tomu zabránit, ať volí tak či onak, většinou to vede ke stejným výsledkům. V obchodě zvažuje ceny, hledá ty akční, musí šetřit. A když pak nad skromnou večeří sedí před televizí, musí poslouchat, jak se ti nahoře hádají o miliónové odměny za většinou mizernou a nezodpovědnou práci.

S brutální mediální rutinou je často opíjen zdáním, že stále nové a nové zákony, jejich novelizace či zrušení, přispějí ke změnám k dobrému. Nic není tak vzdáleno pravdě, jako právě tvrzení, že nějaký zákon může nastolit chybějící morálku. Zákon může v nejhorším chybějící morálku potrestat, ale v žádném případě ji nahradit.

Je až groteskní s jakou úporností se bezmocné legislativní orgány pokouší potrestat nemorální činy mnohých, kteří se obohatili na náš účet. Většinou totiž kradli, jak již bylo řečeno, v rámci zákona. Co tedy naděláš. Já bych řekl: Pošli je k čertu. O tom, jak bych je tam nejraději poslal, se raději nezmíním, jsou to touhy nedemokratické. Či jinak řečeno, mám už plné zuby toho, se stále dovídat detaily o hlouposti třeba rodiny Nečasových a jim podobných. Je to jen ztráta času a energie.

Naše síly bychom měli spíše věnovat tomu, aby se podobné věci neopakovaly. Nikdo mi nebude povídat, že o tom všem nebylo nic známo. Jenže strach o existenci přiměl mnohé k mlčení. Ano, v tom je právě paralela s normalizačním procesem. Strach občana veřejně kritizovat souseda. Strach napadnout šéfa, když vidím, že krade ze společné pokladničky.

Začarovaný kruh? Ne. Máme tu komunální volby. Prostor, kde občan může učinit malý zázrak. Může se pokusit, aby v jeho okolí vládla spravedlnost, aby veřejné prostředky proudily tam, kam mají a nemizely v kanálech. Zde by měli voliči dokázat odvahu a zdravý rozum. Volit tak, aby to prospělo všem. Vytvořit si prostor, který se dokáže bránit často nesmyslným rozhodnutím vlastního parlamentu a zrovna tak parlamentu evropského společenství.

Být tedy aktivní tam, kde mohu dění ovlivnit a hlavně kontrolovat. Znovu prosadit morální odpovědnost, která musí doprovázet každou veřejnou funkci. Bránit demokracii právě tam, kde se rodí. Tedy – jak se politicky formuluje – tam dole. Ano, politici nám toto ukradli a pokoušejí se nás přesvědčit, že demokracie se šíří od vrcholku společenské pyramidy k jejímu základu. Ne, tak se rozmáhá a vládne diktatura. A může právě dojít i k jevu, že demokratický systém dostává nádech právě násilně šířené politické moci. Je to paradox, který se právě odráží v lhostejnosti voličů.

Občane, politici si myslí, že jsi hlupák, je načase se bránit.

Příspěvek byl publikován v rubrice Tak mne napadlo. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.