Již si pomalu zvykáme, že Vaše názory o tom, kdo je odborník, se podstatně liší od našich představ. Sám jste k tomu již zavdal sdostatek příkladů. Boříte v nás obraz hlavy státu, který je založen na principu hrdosti. Být prostě hrdý na toho, kdo nás zastupuje před celým světem, na někoho, kdo vytváří obraz o naší společnosti. Zatím jen posilujete ty, kteří hovoří o Česku jako o banánové republice.
Jeden z Vašich vyvolených sesadil ředitele našeho Národního divadla tak rychle, že to asi musel udělat ještě ve vrátnici ministerstva, ještě dříve, než dosedl na mocenského křeslo „odborníka“ na kulturu. Myslím, že do dneška ani nepochopil, čeho se to vlastně dopustil. Občané ano, ale nikdy se jim za to neomluvil. Jenom trochu zmizel z veřejného života, ani nevím co vlastně dělá.
Další z Vašich oblíbenců, náš předseda vlády, se ukázal, že je asi velmi dobrý hospodský kamarád, soudě dle jeho mluvy. Ano, u pivních stolů se najdou ti nejlepší „odborníci“ na všechny společenské otázky, problémy řeší obratem ruky, místo tečky za proslovem bouchnou pěstí do stolu. Ostatně, pokud s Vámi hovoří, říká Vám také: Ty v..e. Pakliže ne, je to pokrytec, někdo koho si také moc nepřejeme, aby řídil naše osudy.
Jednou mi jeden specialista na lidské vztahy řekl, že tak, jak se člověk chová doma, takový skutečně je. Myslím, že to byl odborník, alespoň podle mne, proto jsem jeho názor i respektoval. Nehledě na to, že já nikdy neakceptoval, aby mne někdo oslovoval jako dobytek. Nikdy jsem také nepracoval s někým, který by se o to pokoušel. Asi to nebyli „odborníci“.
Já posuzuji lidi podle toho, zda mají respekt k ostatním, zda s nimi také podle toho jednají, zda mají úctu k práci druhých. Víte, život mne naučil jedno. Mít strach z „odborníků“ a „expertů“. Třeba ti, kteří uvrhli celý svět do finanční krize, byli ti nejlepší odborníci ve svém ranku. Pokud se jeden trochu podívá do historie lidstva, tak zjistí, že na počátku všech tragédii stál vždy nějaký ten „odborník“.
Myslím si proto, že lidé, kteří vstupují na vysoké pozice, které jim dávají moc nad námi, by měli budit respekt, ale hlavně důvěru. Důvěru v to, že nebudou pohrdat ostatními, že se nebudou povyšovat nejen nad zákon, ale hlavně nad nás občany. My jim totiž musíme věřit. Doba není lehká, vyžaduje úsilí nás všech. Naše vláda, zdůrazňuji naše vláda, ne Vaše, pane Zemane, vyžaduje od nás občanů skoro každý den oběti.
My jsme ochotni je přinést, ale musíme právě věřit a být plně přesvědčeni, že to děláme pro nás, pro naši společnost. Musíme mít jistotu, že naší důvěry nebude zneužito. Osvojujete si právo rozhodovat o tom, komu máme důvěřovat. Není pro nás lehké to akceptovat. A asi není možno Vám v tom zabránit.
Takže by bylo na místě, abyste volil lidi, kteří přinesou oboustranný respekt. Nechci, aby to dopadlo tak, jako mezi námi dvěma. Mám totiž potíž Vás oslovovat jinak než pane Zemane. Ano, mám potíž Vás oslovit s respektem a jsem z toho velmi zádumčivý.