Opravdu mám strach, že si toho předseda strany hledající roli a uplatnění v nové vládě ani nevšiml. V posledních dnech se ale korouhvička točila o sto šest. Jednou to byla role „užitečného idiota“. Následoval „neužitečný idiot“. Pak zase třeba někdo, kdo by možná mohl být opakem a dokonce i myšlenkovým přínosem v koaliční vládě.
Člověk je z toho zmaten. Teď zase ta úpěnlivá prosba o nějaké to ministerstvo, nejlépe zemědělství, v té oblasti prý má KDU-ČSL nejvíce podporovatelů. Zda také existuje odborník na agrární problémy je vedlejší, musí to být asi odborník na voliče. A potom ještě ten neustálý strach, být v rámci demokratického systému přehlasován. Je mi líto, ale tak je to teď v Česku. Mnohdy má jeden i dojem, že ani neví co bylo dřív. Ministr nebo ministerstvo?
Ano, pane Bělobrádku, nemáte to jednoduché. Možná, že by ale pomohlo, kdybyste si uvědomil, že je po volbách. V podstatě všichni, opakuji všichni občané, od vás očekávají, že se budete snažit o vytvoření opravdu stabilní vlády. A to i ti, kteří vás nevolili. Víte, došlo k jakémusi posunu odpovědnosti a nároky se zvýšily.
My od vás opravdu nečekáme, že si již připravujete půdu pro příští volby. Nebo snad ano? To by tedy nebylo zrovna férové. Od teďka musíte obzor svého zájmu trochu rozšířit. Nejen stále hledět zasněně na horizont a snít o moci. Teď ji tak trochu máte. Ale musíte poněkud sklopit oči a vrátit se na pevnou půdu reality.
Vy máte teď převzít odpovědnost, či vzít rozum do hrsti, jak se říká. Víte, dokud jste to ještě dělal po telefonu z Ameriky, tak to celkem fungovalo. Naštěstí máte celkem schopné zástupce, kteří chápali co se od nich očekává. Akceptovali realitu, brali situaci tak jak je, a snažili se poctivě najít řešení. A od té doby, co se všeho osobně účastníte a řídíte, je jen zmatek. Připomíná mi to situaci ve firmách, kde si každý vždycky oddechl, když měl šéf dovolenou. To se říkalo: Teď můžeme konečně v klidu pracovat.
Takže ještě jednou: Je bezvětří! Ale jak se říká, může to být ticho před bouří.