Ano, ten pán mne urazil, ponížil a připravil vlastně o má základní práva. Jeho jedinou, ale ne uspokojující omluvou by mohlo být, že o tom ani neví. Stará se jen o velké věci, strasti nějakého toho občánka se asi k jeho uchu nedostanou. Mne ale zajímá, jak by reagoval, kdyby se problémy jedinců objevily na jeho stole a vyžadovaly jeho stanovisko.
Ale popořadě. V oboru knižní tvorby jsem sice nováčkem, ale publikuji již více než 40 let. Dostatečná doba na to, abych mohl posoudit, jak se která společnost chová k intelektuální tvorbě těch, kteří si myslí, že by nějak mohli pomoci ke kulturnímu bohatství společnosti.
Mnozí čtenáři zde snad i nahlédli do rukopisu, kde jsem se snažil zachytit mé mnohdy překvapivé poznatky z novinářské práce. Rukopis rozsáhlý, jeho kvalitu lze určit jen individuálně, je to věc názoru. Jistě se nejedná o geniální dílo, ale přeci jenom mnozí říkají, že přináší odpovědi na často tolik diskutované otázky kolem prapodivného mediálního světa.
Z toho již vyplývá, že není jednoduché najít právě v médiích někoho, kdo by na sebe vzal riziko můj text vydat. O to větší byla má radost, když jsem obdržel nabídku od jisté společnosti MAFRA, že by bylo možné rozšíření mých prapodivných moudrostí v elektronické podobě. Tedy E-book. Byl jsem potěšen a předběžně souhlasil. Okamžitě mi byla kupodivu nabídnuta smlouva.
I přes absolutní nedostatek právnického vzdělání jsem pomocí selského rozumu poznal, že je to vlastně smlouva s čertem. Zbavovala mne všech autorských práv a pokládala mne za intelektuálního otroka mediálního světa. Mé podezření potvrdili i dva právníci, jejichž specializací je právě autorské právo. Shodli se na tom, že takovou smlouvu může podepsat jen blázen. Či ten, který chce ješitně publikovat za každou cenu.
S tímto stanoviskem jsem pochopitelně seznámil odpovědné mediálního koncernu. Reakce byla rychlá a jednoznačná. Na podobné nicotné diskuse nemáme čas. Buď podepíšeš a my vydáme, nepodepíšeš nevydáme. Něco takového jsem v této zemi již zažil. Byl to jeden z důvodů Česko tehdy opustit a volit cestu emigrace.
Nepodepsal jsem tehdy a nehodlám podepisovat ani dnes. Jsem celoživotní blázen v opačném slova smyslu. Papíry zbavující mne posledního zbytku občanské hrdosti jsem nepodepisoval za diktatury a doposavad jsem nenašel důvod, proč bych tak měl činit ve společnosti, která se honosí demokratickými principy a ochranou občanských práv.
Takže nic nevyšlo a asi nevyjde. Asi jsem udělal zásadní chybu jako již mnohokrát v mém životě, kdy jsem se vzepřel úřadující moci. A tím tedy zpět k titulku. Na první webové stránce iDNES.cz je možno úplně dole a malým písmem nalézt následující: Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem. Jak již naše veřejnost poznala, vládcem skutečně všemocným.
Neskrývá touhou obklopovat se lidmi chytrými a poctivými, ty ostatní vyhazuje bez milosti. Dokonce i ministry. Míní, že jsou odpovědni za to, co dělají, ale hlavně nedělají jejich podřízení. Tož, jak to bude se mnou, pane Babiši? Odejdu já, či někdo z vedení vám patřící společnosti? Nebo jsem snad dokonce zneužil tímto textem svobodu slova?
Ochrana autorů a jejich práv v podstatě patří k základním jistotám v kulturní společnosti. V pravdě to, co ji zásadně odlišuje od diktatury. Podle mých naivních představ by bylo na místě pochopit, že se jedná o zásadní problém a ne jen o mou maličkost. Je to porušení základních občanských práv, něco, za co nesete plnou odpovědnost. Pane Babiši, jste na tahu.