Pomalu jsem rudnul a přemýšlel o tom, zda si nemám zacpat uši. Prostě jsem měl pocit, že to, co se zde odborně diskutovalo, není opravdu pro mne. Nezaviněně jsem totiž naslouchal dvěma velice vkusně a elegantně oblečeným dámám.
Jejich zájem byl soustředěn na mladou sokyni, která, ve velmi jednoduchých, přesto velice překrásných šatech, poutala pozornost mnoha mužů. Bylo to na takové té společenské události, kde se to hemžilo těmi, jejichž společenský význam spočívá v pravidelném zaplňování titulních stran bulvárních plátků.
Ty šaty byly velmi těsné, takříkajíc jen lehce obepínaly překrásně modelované tělo. Panové se potáceli na pokraji bezvědomí, přesto bylo ještě celkem jasné, že se jejich pohledy soustřeďují spíše na oblast od pasu nahoru.
Jinak tomu bylo právě u dam, které se zcela náhodou nacházely v mé blízkosti. Jejich problémem bylo, že si nebyly jisty, zda jejich ostře sledovaná sokyně nosí spodní prádlo. Přesněji řečeno kalhotky. Byly si nejednotné a používaly pro mne neznámých odborných výrazů označujících se vší pravděpodobností intimní součásti dámského spodního prádla.
Nechápal jsem to a celkem jsem se za ně styděl. Mně stačil jen letmý pohled, abych se ujistil, že pod tak tenkými a přiléhavými šaty spodní kalhotky nosit nelze. Pak mne již nic nerušilo se poddat přirozené snaze pohlédnout té rozkošné mladé dámě hluboko do očí.
Reakce na
„Rozkročená, až vykoukly kalhotky!“