Když už jste tedy vstoupil do politiky, tak se chovejte jako politik. A když se vás někdo na něco ptá, tak odpovídejte tak, jak je jeden zvyklý, že. Musíte přeci vždy formulovat podle předepsaného schématu, ať vám seženou takovou tu příručku pro politiky, tam najdete odpověď na každou otázku. Je to pak jednodušší pro nás oba, já vím, co odpovíte a nemusím poslouchat. Ale vy ne, vy si nějak říkáte co chcete.
Jako třeba předevčírem. Televizní redaktorka se vás slušně ptala co si myslíte o státním rozpočtu na příští rok. Já se už automaticky natahuji pro mé dálkové ovládání, abych jako ztlumil zvuk, někam ale zapadlo, já ho hned nemohl najít a tak najednou s hrůzou slyším, že jste ho ještě neviděl, tedy jako ten státní rozpočet, a proto k němu nemůžete nic přesně říct. Strašně mě to vylekalo.
Doposavad tomu přeci bylo vždy tak, že jedni ho považovali za strašně špatný a ti druzí se rozplývali nad jeho vyvážeností a nikoho přitom nezajímalo, zda ho někdo viděl či neviděl, tedy ten rozpočet. Stejně to bylo i s tím schodkem, tedy jako novými dluhy, pro jedny byly přijatelné a pro ty druhé nehorázné. Každý se spokojil se svým stanoviskem, nikdo nikomu nic nedokazoval, bylo jedno, kdo má pravdu, pak se to odhlasovalo a byl pokoj.
Ale vy ne, vy to chcete studovat a nejen to, dokonce analyzovat. Jestli jsem tomu dobře rozuměl, tak chcete vědět, když už si stát vezme nějakou tu malichernou půjčku, zda to má smysl, zda to něco přinese. Tedy podle mého doposavad každá půjčka přinesla jenom dluhy. Zní to také logicky, ne? Já mám ale podezření, že se vám to nějak nelibí. Vypadá to, jako byste se na to koukal z úplně jiného pohledu, já se dokonce obávám, že vy si snad dokonce myslíte, že taková státní půjčka by mohla být investicí do budoucnosti.
Tak to teda nevím. Je mi to opravdu podezřelé. Snad nechcete dokonce hospodařit? A to ještě k tomu s penězi státu. Jo, a také se vám nelíbí, že si stát kupuje co chce a od koho chce a je mu jedno kolik za to platí. Tedy, já nevím, mně to připadá, jakoby jste přišel z jiného světa. Ale prosím, proč byste to neměl také zkusit. Už tu byli různí. Jsem velkorysý, dostanete také šanci.
Já dokonce nechám i to dálkové ovládání na pokoji a budu tedy poslouchat, až se zase objevíte na obrazovce. Ale jedno vám řeknu rovnou. Jestli ještě přijdete s tím, že to vlastně všechno děláte i pro mne a že bych se i já měl zvednout z gauče a přiložit ruku k dílu, jak se říká, tak to teda ne. Mne přeci nikdo nevolil. To musí být mezi námi jasno, teď jste to vy, kdo se musí starat o to, abych se měl lépe, tedy vy říkáte líp, ale zase takový puntičkář nejsem.
Jenom dávejte pozor na to mé dálkové ovládání, dobře vám radím, jakmile totiž začnu ztlumovat zvuk, tak jsme zase tam, kde už jsme byli. To jenom abyste viděl, že jsem ochoten nováčkovi trochu pomoci, ne, takový malý bonus, to jako ukázat, že jsem pro férovou hru. Tak hodně štěstí, nebo jak vy říkáte, ano, bude líp.