Tentokrát se zmíním o sousedech v Německu. I zde se již pomalu hroutí vše, v co občané dlouhá léta věřili. Jde mnohdy o určité symboly německé řádnosti a pořádku. Vlastnosti, které v minulosti byly tak typické pro tento pilný národ. Vlastnosti, na které se spíše pohlíželo s ironií, sloužily i jako námět k tisícům vtipů kolujících po celém světě. Teď se již naši sousedi nemusí ničeho bát, již se asi přiřadili k ostatním.
ADAC. Chlouba domácích řidičů, vzorový autoklub pro zbytek světa. Založen v roce 1903, tedy plných sto deset tradice. Pomocník v nouzi. Bezpochyby, sám jsem členem, pokaždé pomohl. Je to velká organizace, členové pošlou do její kasy ročně 1 miliardu euro. Sebevědomí klubu rostlo, rostla i nikým nekontrolovaná moc. Každý rok uděloval Žlutého anděla. Pro automobilovou značku, která dokázala tu největší spolehlivost. Teď se ukázalo, že bylo již roky vše manipulováno a falšováno.
Dnes další rána pro německého občana. Vyšla zpráva AOK, té největší nemocenské zdravotní pojišťovny. V jednom roce je z 19 miliónů klinických ošetření 190.000 chybných, 19.000 pacientů zemře na následky chybně provedených zákroků. To je 5x více, než při dopravních nehodách. Nutno podotknout, že asi 50 procent operací je zbytečných, dělají se jen kvůli zvýšení zisku, jak nemocnic, tak lékařů. Tento vývoj podstatně podpořili různé zdravotní reformy, které zavedly „tržní hospodářství“ i do zdravotnické péče.
TÜV. Razítko této organizace dává každému výrobku důvěru dokonalosti. Občan kupující věc s tímto označením má jistotu, že se jedná o bezpečný produkt. Takto byly označeny i silikonové implantáty, které byly voperovány několika tisícům žen po celé Evropě.
A ještě poslední zpráva dneška. Asi tak 16 miliónů internetových uživatelů v Německu se dnes dovědělo, že jejich přístupová jména a hesla „někdo“ ukradl. Prostě tak, jak to už je ve světě pomalu zvyklostí.
Proč to vše píši? Kladu si otázku, kde je lidská soudnost. Jak to všechno skončí? Je mezi námi opravdu hodně těch, kteří jsou ochotni za peníze učinit vše? Hlavně pak těch, kteří již mnohdy milióny na svých kontech mají a rvou se hladově o další. Je jim jedno, že přitom podvádějí milióny občanů a nebo riskují tisíce životů druhých. Je vše již podřízeno zákonu nabídky a poptávky? I naše svobody a jistoty?
Je to s naší morálkou opravdu tak špatné? Máme ještě vůbec nějakou? Jsou za všechno opravdu vinni jen politici, nebo se jen vymlouváme a svalujeme vinu na druhé? Dosáhli jsme snad v našem Česku již také této „civilizační“ úrovně? Nebo jsme ještě pozadu? Můžeme a chceme se ještě zachránit? Či necháme všemu volný průchod a půjdeme klidně dál?
Pochopitelně, můžeme vždy tvrdit, ono se stejně nic nedá dělat. To je vývoj, ten už nikdo nezastaví. Opravdu nevím, zda tomu tak je. Já si myslím, že pozdě ještě není, za pokus by to rozhodně stálo. Ale to pak nezbývá, než aby každý začal nejprve hledat vinu sám u sebe.