Tak nějak bych charakterizoval to snad až dojemné informovaní České televize o každém krůčku nově příchozích migrantů v Jihlavě.
Mé blízké okolí je mi svědkem, že jsem nad tím již od počátku vrtěl hlavou. Pomalu jsem měl dojem, že se dívám na nějakou formu „docusoap“, která by snad měla být novým prvkem takzvaného zpravodajského útvaru Události. Cíl byl asi jasný. Prostě dokázat, že Češi nejsou žádní lidojedi.
Nevím, komu mělo být toto srdceryvné vyprávění o příchodu několika uprchlíků či vystěhovalců určeno. Jednoznačně však šlo o další způsob amatérské novinářské práce, která svou formou připomínala cílenou a lacinou propagandu. A vůbec nehraje roli pokud, čemuž nevěřím, to tak myšleno nebylo.
Faktem je, že v komplexním pohledu na migrační problém se jednalo o záležitost skoro irelevantní. Jenže novináři ČT vše povýšili na absolutní prioritu. Tak jako ostatně vždy. To pro občany nezajímavé je nafouknuto k prasknutí, to rozhodující se často odbude v několika desítkách vteřin.
A teď se ještě ukáže, že je asi vše jinak. Že ti uprchlíci si možná naší vstřícnosti ani neváží. To se stává často v lidském společenství. Existují i nevděční obdarovaní. Nebyl by to problém, pokud by se ČT již od prvních vteřin nepokoušela celou situaci prezentovat jako zářný příklad hodných Čechu a vděčných příchozích.
Vše ale jistě bude směřovat k „dobrému“ konci. Několik dalších dnů mají všechna média vynikající téma. Je možno do nekonečna spekulovat o tom, jak to bylo či nebylo. Kdo je vinen, kdo je nevinen, kdo na tom vydělává, kdo na to doplácí.
Každý „novinář“ se může vyřádit podle libosti a i nadále „krmit“ občany snůškou všelijakých „faktů“, výpovědí ze všech stran, které budou zaručeně rozporuplné. A naše ČT toho asi nebude ušetřena. Nemůže se z toho vykroutit, dala tomu prioritu, nese tedy i odpovědnost. Asi to bude muset pěkně rozpitvat.
Jen tak na okraj. Již po tisíciletí se tomu říká: Chléb a hry. Takže nezbývá než popřát opět dobrou zábavu při dalších zpravodajských programech naší veřejnoprávní televize.