Vážený pane řediteli,
s podivem jsem si přečetl, že požádáte několik nezávislých osobností včetně domácích i zahraničních akademiků a publicistů, aby posoudily podněty, které se kolem práce zpravodajství sešly. Zapojen bude i vnitřní audit a já dodám možná i několik komisí a výborů.
Je se teď nemíní zabývat tím, k čemu došlo, ale tím, že k tomu vůbec došlo. Zažil jsem podobné situace v několika redakcích v různých televizních společnostech. Charakteristické bylo jedno. Vládla zde atmosféra nedůvěry jednoho k druhému, strach ze ztráty existence. Přesný opak toho co práce v televizním zpravodajství vyžaduje. Jedni se soustředili na to, jak se šéfovi zavděčit, druzí, jak se mu vyhnout.
Charakteristické bylo i to, že to vše bylo možné jen za aktivní účasti právě onoho šéfa, je úplně jedno z jaké etáže, vlastně ne, čím výše tím hůře. Jeho podíl býval rozdílný. Mnohdy to byla neschopnost a neznalost a z toho pramenící „odborný“ nezájem o nějaké ty bezpředmětné názorové rozdíly těch dole. Mnohdy byl však sám strůjcem, bylo mu potřeba dělat personální změny, všeobecně se to nazývá upevňování moci. Z toho také pramení, že hledět na kvalitu vlastní práce neměl vlastně nikdo čas.
Znaje tuto situaci skláním se přede všemi, kteří nás přesto všechno informovali, možná trochu po svém, ale s plným nasazením. Tady pochopitelně míním ty, kteří program dělají a ne ty, kteří o něm jen rozhodují.
Jste manažer s celkem nemalým příjmem. Myslím, že se moc nemýlím, ale letos to bude asi tak 5 miliónů. Tedy od ČT, tedy z části od poplatníků. Je v tom i nedávno započítaná prémie ve výši 2.3 miliónu. Máte to prý ve smlouvě, sledovanost neklesla. Jste tedy placen za kvantitu, nikoliv kvalitu. Zde bych jen rád připomenul, pozorujíce složení programu, že by jste měl být vděčný všem svým předchůdcům, kteří tak dobře naplnili archív. Ostatně i těm komunistickým.
Mne by však zajímalo jedno. Co vás vede k tomu povolávat všechny ty odborníky na pomoc s žádostí o hlubokou analýzu. Jste přeci manažer, podle platu soudě i velmi zkušený. Vždyť přeci i v té nejtenčí kapesní příručce pro nadcházející odborníky vašeho ranku je napsáno, a to na první stránce, že týmová práce je základem úspěchu a jediný, kdo je za to odpovědný, jste vy. Znám i nespočet kurzů, kde je toto heslo lidem vaší odbornosti doslova vtloukáno do hlavy. Tedy, když nic jiného, tak by bylo slušné se uvolit ty pozvané odborníky zaplatit z vlastní kapsy, vždyť vám vlastně jenom sdělí, co vlastně víte, či by jste vědět měl.
Mohu Vás také ujistit, že pokud nedojde k zásadní změně, která by obnovila vzájemnou důvěru a duch týmové spolupráce, nebude trvat dlouho a my budeme svědkem dalších problémů, které si vyžádají „odbornou“ analýzu stávajícího problému. Nevýhodou mnohých „hlubokých“ rozborů je však smutný fakt, že často přehlédnou očividné, tedy to co je na povrchu.
Ale možná, že si dělám zbytečné starosti. Pokud se i ostatní „radní“ připojí k názoru spolu zasedajícího: „Situace, kdy část lidí jde proti práci ostatních, je zcela nesnesitelná a nepřijatelná. Tady zřejmě chybí určitá úcta a pokora zaměstnance k nadřízenému,“ nemusíte si také dělat starosti. Aby nedošlo k omylu, určitě to nemyslel tak, že tu úctu a pokoru požívá jen ten, který si to opravdu zaslouží.