Tato otázka mne napadla po přečtení včerejší zpovědi generála Petra Pavla zde na iDNES, kde uronil mnoho slz nad naprostou neschopností této aliance. Chápu ho, je to jeho příští pracovní oblast. Za několik týdnů bude v tomto seskupení vojenských sil šéfovat Vojenskému výboru. Stěžoval si hlavně na to, že způsob „boje“ Ruska NATO překvapil, ba přímo zaskočil.
Nezbývá, než sprásknout ruce a začít přemýšlet o tom, kam jsme to zase vstoupili. Tedy za předpokladu, že budeme brát vážně, co nám to tady pan generál vykládá. Prý celá ta cvičení NATO jsou vlastně směšná. Podívejte na Rusy! Když ti dělají manévry, radost podívat. Hlavním argumentem pro pana generála byl počet zúčastněných vojáků.
Když se na vše dívám, pak přiznám, že ten „mediální“ přesun několika desítek aut vojenských sil NATO napříč Evropou nebyl zrovna důkazem síly a hlavně bojeschopnosti, která by jednoho uhranula. Možná, že se jednalo o vojenskou akci, kterou Rusové dělají každý den. Nutno přiznat, že bez mediální účasti. Možná, že to je ta perfektní taktika boje.
Asi ano, protože to bylo panu generálovi také trnem v oku. Ti Rusové to prý dělají lépe, tedy tu propagandu. To se musí NATO ještě mnoho učit. Trochu mne to „odborné“ posouzení udivilo. Protože mediální boj ovládá USA skvěle. Nedávná historie je toho důkazem. Jako třeba příprava světové veřejnosti na válku proti Iráku. Ten boj proti neexistujícím zbraním hromadného ničení byl přeci skvělý. Všichni na to naletěli.
Jestliže ale budeme kritiku pana generála Pavla brát vážně, tak je to opravdu důvod k obavám. Vycházím tedy z toho, že veškeré události na Ukrajině byly pro NATO více jak překvapivé, ba přímo byla tato vojenská síla zaskočena. Zní to asi tak, že vedení této vojenské aliance toho ví o událostech na Ukrajině ještě méně, než asi čtenáři a autoři našich blogů.
Tak tedy bychom měli vzít na vědomí, že zpravodajská služba, která je na jedné straně schopna odposlouchávat privátní telefonáty německé kancléřky, nemá ponětí, co se děje ve válečné oblasti. No, potěš pánbů. Doufám, že tomu tak opravdu není. Spíše se kloním k myšlence, ba přímo se k ní upínám, že pan generál Pavel jen potvrdil vlastní slova. Tedy, že v mediální válce prohráváme.
Jsme dokonce ochotni pomocí našeho šéfa generálního štábu veřejně přiznat vlastní neschopnost. A nejen to. Zpochybňujeme i vojenskou sílu obranné aliance. Pak se tedy ptám, co v ní jako Češi ještě děláme. Neměli bychom zase začít uvažovat o neutralitě. Vždyť ona se nám ta různá „spojenectví“ vlastně nikdy neosvědčila. Přiznám, že to jako úvaha není špatné, ale asi těžko realizovatelné. Již jsme v tom zase až po krk.
Takže si myslím, že by si pan generál Petr Pavel, měl vzít tu jím vyslovenou kritiku za vlastní. Měl by asi být opatrný při veřejných výstupech. Více přemýšlet o tom, jak bude reagovat veřejnost na jeho sdělení. Neměl by nikdy zapomenout, že je českým generálem a jeho první povinností je hájit naše zájmy. Měl by se i vyhnout populismu.
V tomto smyslu od něj očekávám, že nás bude informovat strohou mluvou zkušeného vojáka. Jestliže nám tedy chtěl sdělit, že NATO je absolutně neschopný a amatérský spolek, pak se omlouvám a jsem mu za to vděčný. Domnívám se ale, že to nebylo jeho cílem. Spíše mi to připadá, že se pokouší vytvořit atmosféru strachu a nejistoty. A co k tomu dodat?
V prvé řadě, jak se říká, je strach špatný rádce. A pak je nutno si uvědomit, že v oblasti politické propagandy je šíření atmosféry strachu velmi účinná zbraň. S její pomocí se ovládá veřejné mínění. Politikové tak tlačí občana k něčemu, k čemu opravdu nemá chuť. Mnohdy ho nutí, aby jednal proti vlastnímu přesvědčení.
Takže, ještě jednou pane generále, jaký byl smysl vašeho poselství?