Velký bratr hrozí! Přijedou zase tanky?

Ne, nebojte, už jsou tady. Pro jistotu jen podotknu, že jsem zajisté pochopil běh dějin a vím, že se bratříček přestěhoval.

Jsa trochu starší vím dobře jaké to bylo tehdy. Žádná sranda, diskuse žádná, jen hrubé násilí a žádná alternativa. Dnes je to příjemnější. Tanky tu sice také kdesi jsou, ale snad o nich víme a dokonce můžeme i možná ovlivnit rozkazy, které by žádaly jejich „bojové“ nasazení. Díkybohu také máme tu moderní mediální techniku a zvykáme si, že umožňuje vést skoro války bez skutečného střílení.

Takže nás neválcují pásy obrněnců, ale kosí kulometná palba a samonaváděcí střely mediálních vojáčků. Teď je dokonce používáno těžkých kalibrů, hovoří samotní generálové a není pochyb o tom, že se Nejvyšší sovět Spojených států amerických strašně zlobí. Cítí se zrazen a vůbec nechápe, že jsme mu nevyhověli s vydáním nějaké podezřelé osůbky.

Potíž je v tom, že náš současný Velký bratr může mít pravdu, ale také nemusí. Tedy pokud se jedná o tu rozmanitou činnost pana Fajáda. Člověk se jen diví co všechno v posledních letech dokázal. Obchodoval s kdečím a s kdekým. Byl tak rozmanitý ve výběru přátel, že je těžko rozpoznat, zda má ve Washingtonu nepřátele či ochránce.

A je to opravdu tak spletité, že by si jeden s tím neměl lámat hlavu. Tedy pokud je ještě pravověrným Čechem. Je to velká politika, v podstatě většinou nemorální svinstvo. A strkat do toho nos se většinou nevyplácí. Jeden do sebe natáhne jen podivný zápach, kterého se tak lehce nezbaví.

Horší je to však u nás doma. Teď máme demokracii. Tehdy jsme ji neměli, ale každý pořádný občan věděl kde je dobro a kde je zlo. Ale, a to pokládám opravdu za to nejdůležitější, jsem si nenadělali do kalhot. Tedy jako MY. Pravda, k vítězství to nepomohlo, ale byl to balzám pro duši národa.

A dnes? Najedenou tu máme roztodivné spolky, prý jsou to dokonce občas i politické strany, které si myslí, že bychom naše spodky neměli ponechat čisté. Vřískají o sto šest, chtějí abychom šli na kolena a pěkně odprosili, jinak se stane něco hrozného. Co, to nevědí, ale jsou přesvědčeni, že k tomu dojde.

Jsem arogantní, namyšlený a nevěřím jim. Ono se totiž nic nestane. Jenom někdo chce abychom dostali strach a pěkně něco papouškovali. Prostě jde jen o takovou aktuální formu „normalizace“. Obsah je ten starý a dobře vyzkoušený. Starat se jen o to, aby se Velký bratr nenaštval. Smysl tohoto počínání mi však uniká. Vyjma toho, že ten či onen populistický politický obchodník se rozhodl přikoupit pár voličských hlasů.

Já mám docela rád, když se Washington rozčiluje a prská. Člověk tak snáze pozná o co mu to vlastně jde a má větší možnost poznat, že se po něm chce, aby zase hrál poslušného vojáčka, který se neptá za co se to vlastně bojuje. Jen pokořeně čeká na rozkazy a čekání si zkracuje žvýkačkou, případně americkou cigaretou a hlad ukájí hamburgerem. Jo, a hlavně dává pozor aby se proboha nic nestalo té americké zbrani, kterou mu kdosi vtisknul do ruky.

Tak jak říkám, občané nebojte, nic se neděje. V klidu se můžete věnovat běžnému životu.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Tak mne napadlo. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.