Kalousku, Kalousku, tak se nám zase předveďte!

Pokud bych chtěl někomu přiblížit význam slova obstrukce na praktickém příkladu, tak bych bez váhání zvolil právě pana Kalouska, jako přímé zosobnění této politické praktiky. Pochopitelně vedle jeho oblíbené demagogie, kterou ovládá stejně tak brilantním způsobem. Ale dnes zůstanu u prvého pojmu.

Obstrukce: Politické umění či dekadence? Jsem spíše pro to druhé. I když je to podle mého gusta ještě moc diplomatické, raději bych to formuloval jinak. Řekl bych třeba, že se jedná spíše o nedostatek intelektu a odpovědnosti vůči občanům. Řekl bych dokonce, že politik neschopný pragmatického kompromisu není na svém místě a podvedl voliče, protože ho připravuje jak o nervy, tak o peníze a v neposlední řadě podrývá i důvěru v politiku samou.

Uražená ješitnost je vpravdě lidská vlastnost. Jestliže však ovládne opoziční lavice parlamentu, tak jen vytváří dojem, že to s tou demokracií asi daleko nedotáhneme, že je nám mnohdy spíše na obtíž. Blokovat práci parlamentu je vždy neefektivní. A jestliže to někomu dělá radost a snaží se občany přesvědčit, že je to pro jejich dobro, stává se směšnou figurkou nehodnou kulturní společnosti. Mnohdy i společensky nebezpečnou.

Ta tahanice o služební zákon je opravdu legrační. Brusel chce abychom něco takového měli, tak proč ne, když je to uspokojí natolik, že otevře pokladny. My děláme, jakoby nám nějaký zákon již opravdu pomohl odstranit z vládních míst nevědomou hloupost umožňující rozkrádání veřejných peněz. My si pořád myslíme, že morální odpovědnost vůči společnosti závisí od nějakých paragrafů. Zatím spíše naopak.

A tak se mohou „kalouskové“ zase pěkně vyřádit. Možná, že prožijí i určitý orgasmus, který je normálnímu člověku vzdálený a právě proto i nepochopitelný. Mnozí poslanci tak zneužijí a zneváží to, o co jsme jako společnost léta bojovali: Svobodu slova. Zase jen dokáží, že ještě nepochopili význam tohoto pojmu. Jejich intelektuální slabost jim totiž nenapoví, že se jedná v prvé řadě o svobodu myšlenky, tedy myšlení jako takového.

Pro mnohé volené zástupce lidu je asi opravdu těžké pochopit, že neexistující myšlenku lze těžko osvobodit.  Budou tedy okolí unavovat bezobsažnými prohlášeními, která v mnohých možná vzbudí jen touhu po několika minutách diktatury. Touhu mít prostředky, které by těm dekadentním výplodům politického systému prostě zavřely ústa. Ne, to nejde, to by mohlo být násilí. Ale ke škodám by asi nedošlo, spíše naopak.

Tak přeji hodně zdaru v demokraticky zvolené poslanecké sněmovně. Média nás jistě zásobí dostatkem informací vedoucím k úvaze, že ti, co tam sedí, získali mandát možná zcela prapodivným způsobem. Ani se mnohdy nechce věřit kolik profesionálních nevědomců se zde naparuje a tváří se přitom jako zachránci světa. Pravda je však tvrdá a nekompromisní.

Občane, buď sám k sobě upřímný, je to výsledek tvé volby.

Příspěvek byl publikován v rubrice Tak mne napadlo. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.