Geniální to nápad policejního prezidia. Jsem nadšen. Přestavitel zákona a můj přítel bude mít konečně pomocníka pro svízelné situace. Jsem ale pro rovnováhu sil. Já chci také malou nápovědu, která by mne vedla spletitým dialogem se strážci zákona. Já si chci také někde přečíst, co jako mám odpovídat. Vlastně by to mohl být takový malý scénář, prostě umě napsaný dialog.
Možná, že by nebylo na škodu požádat o spolupráci nějakého známého autora. Třeba pana Svěráka. Myslím si, že je jako autor pro podobné odborné rozhovory přímo stvořen. Již se na to těším. Jistě by to pozvedlo kulturní úroveň na našich silnicích. Na krajnicích se budou odvíjet dojímavé scénky amatérských herců. Možná, že by z toho mohla být soutěž. Něco jako Zlatý anděl.
Ale teď vážně. Osobně si myslím, že to na tom lístečku nebude nic světoborného. Spíše ponižujícího. Jak pro policistu, tak pro naši společnost. Jen si to představte. Jedete si pokojně po silnici, najednou je tu policejní hlídka a budete zastaven. K okénku přistoupí muž v uniformě, z kapsy vyloví lísteček, zadumá se nad jeho obsahem a po krátkém přemýšlení praví: Dobrý den.
Chceme si opravdu veřejně přiznat, že ti muži v uniformě mají problém se základy slušného chování? Vždyť o nic jiného nejde. Jsme opravdu společností, která není schopna rozumného dialogu? Nejsme opravdu schopni se donutit, řekněme, k přátelské výměně názorů, kdy se vzdáme vulgarit a nepochopení pro situaci toho druhého?
Možná ano. Jenže to však potřebuje každý občan takovou malou knížečku, která ho seznámí se základy slušného chování v civilizované společnosti. Ostatně já bych ji na prvním místě doručil našim poslancům a politikům. Pak by se možná trochu zastyděli a nepřicházeli s nápady, jako jsou právě ty taháky pro muže v uniformě.
Těch policistů je mi často líto. Dělají práci, do které se ne každý hrne. Musí si za nás často špinit ruce, protože se mnozí z nás chovají tak, že je zapotřebí je na to důrazně upozornit. Více než často riskují život. Ano, je možné, že jsou někdy ne zrovna přátelští, možná i agresivní. Ale je i docela možné, že se před chvilkou rozloučili s občanem, který je urážel a ponižoval.
Ruku na srdce. Chováte se v podobných situacích jinak? Nevyléváte si také zlost na druhých? No, vidíte. Omluvíte se vždy? Uznáte vždy chybu? Proč by se tedy spoluobčan v uniformě měl chovat jinak? Pravda, měl by. Ale to nevyřeší nějaký tahák. Spíše opravdu odborné poučení, rozhovor, který uvolní možná nastřádanou nespokojenost a agresivitu.
Jde to však i jinak. Až se příště u okénka vašeho auta objeví muž v uniformě, nezapomeňte, že je to také člověk. Zkuste ho předběhnout přátelským pozdravem. Pakliže na tuto hru nepřistoupí, můžete klidně vytáhnout těžkou artilerii. Ale pozor, střílet přes cíl se nevyplácí. Odporuje to nejen zákonům, ale právě i zásadám slušného chování. Není na škodu se také zamyslet nad tím, že:
Chování policistů je jen zrcadlem zobrazujícím morálku společnosti.