Reaguji tímto na článek pana Kočičky, projektového manažera iDNES, kde se snaží vysvětlit porodní bolesti kolem „naší“ blogové stránky. Velice si vážím, že se neskrývá a pokouší se o vysvětlení po kterém mnozí volají, jiní na něj tiše čekají a mnozí v to ani nedoufají.
Přesto mne jeho slova nijak neuspokojila, spíše naopak. Již hovořit o funkční betaverzi je poněkud zavádějící. Tak se totiž běžně označuje stupeň softwarového vývoje, kdy vše opravdu funguje a v praktické zkoušce se jen čeká na případné problémy vycházející z různorodosti systémů uživatelů. To, že „předtím“ vše fungovalo, jen prozrazuje, že nebyl čas či peníze na opravdový a řádný test. Nehledě na to, že mnoho věcí nebylo ještě zdaleka hotovo, takže žádná betaverze.
A teď slova starší generace. Zažil jsem doby, kdy se mladá generace bránila uniformitě, revoltovala a vyžadovala jak formální tak i obsahové společenské změny. Celý Váš výčet problémů a záměrů mi však dokazuje opak a jen potvrzuje mé obavy ze současného vývoje. Celá armáda nějak podivně vzdělaných a ještě podivněji zneužívaných mladých lidí tlačí naši společnost do uniformity.
Vše musí vypadat stejně. Všechny webové stránky se musí podobat jedna druhé. Všechny fotky musí mít stejný formát a kvalitu. Zbláznili jste se? Chcete opravdu docílit toho, že z každého produktu zmizí i ta nejmenší stopa lidské individuality. Chcete zabít různorodost, zakrývat nápaditost jednoho či neschopnost druhého? Musí vše vypadat tak, jako by to pocházelo od jednoho člověka. Tedy spíše počítače?
Prozraďte mi, kdo vás to učí, či kdo Vás k tomu nutí. Já osobně si myslím, že vás mladé k tomu někdo nutí. Jsou to asi ti intelektuálně a kulturně zdegenerovaní manažeři. Ti vládci virtuálního světa, jež se ukázal jako zlatý důl pro ty, kteří zůstaly ušetřeni toho, aby od nich někdo vyžadoval morální a sociální kompetenci.
Teď příklad z praxe. Opusťme intelektuální rovinu a podívejme se na to z obchodního hlediska. Jste projektový manažer. Príma. Grafik a novinář. To prvé by Vás mělo varovat, že se podílíte asi na něčem, co není zrovna dobré. A ta druhá profese by Vám měla umožnit jiné poznání. Nepostřehl jste třeba, že automobilový průmysl prožívá stejnou krizi. Bylo období, kdy všechna auta začala vypadat stejně. Jeden musel třikrát projít kolem, aby našel firemní název. Automobiloví producenti to již rozpoznali a pomalu se pokouší najít opět vlastní tvář, charakter továrny a výrobku. Ostatně se vsadím, že se při Vaší snaze navrhovat oděvy nejednalo o uniformy?
Co ještě k tomu všemu dodat. Jen se potvrdilo to, co jsem již napsal včera. Občané se stávají pokusnými králíky. Každý den někdo jen zkouší kolik toho ještě vydrží. Kolik jim ještě záleží na kulturním a historickém charakteru, či prostém projevu lidskosti? Testuje se, jak dalece jsou tradice národa vytrženy? Či, zda ty kořeny hrdosti již opravdu zasychají?
Ano, jste projektový manažer. Jen bych rád věděl, zda máte nějaký ideový cíl? Třeba ten, že je nutno zachovat na každém produktu alespoň nepatrné stopy lidského umu. Musí být možno dát člověku pocit, že to vše kolem ještě páchne člověčinou a ne horkým vzduchem přehřátých serverů virtuálního světa. Nechci být nespravedlivý, možná, že jste na tom stejně jako naše generace, která si také nemohla moc vyskakovat proti šéfům. Jenom se zamyslete nad tím, že tehdy to byla diktatura a dnes prý žijeme ve svobodném světě.